1983
Klaus Ostwald (NDR), Pavel Ploc (ČSSR), Matti Nykänen (FIN)
Jediný můstek pro lety na lyžích, jaký kdy v Česku stál. Postavili ho v letech 1978 až 1980, padly na něm dva světové rekordy a jezdilo se na něj na čtyři mistrovství světa. Od roku 2014 se tu nezávodí a doskočiště zarůstá stromy. Prošli jsme ho zdola až nahoru.
185 m
HS 205 / 210
214,5 m
Hautamäki, Morgenstern
27. 3. 1980
stavba od 1978
4×
1983, 1992, 2002, 2014
březen 2014
od té doby zavřený
Mamutím můstkům se říká můstky pro lety na lyžích. Skokan na nich letí přes 200 metrů a ve vzduchu je skoro deset sekund. Na světě jich je jen pár a ten harrachovský byl šestý v pořadí, po Vikersundu, Planici, Kulmu, Oberstdorfu a Copper Peaku v USA. Jako jediný vznikl ve východním bloku.1,21
Stojí na severním svahu Čertovy hory, kousek nad centrem Harrachova. Celému skokanskému areálu se říká Čerťák. Doskočiště míří k městu a výběh končí skoro u řeky Mumlavy.6,30
Vedle nájezdu vede lanovka Můstek a podél něj schodiště až k horní plošině. Nahoře je vidět, jak velký kus svahu stavba zabírá: celý Harrachov leží pod vámi.


Při mistrovství světa v klasickém lyžování ve Vysokých Tatrách padlo rozhodnutí, že další můstek pro lety vznikne ve východním bloku. Sovětský svaz ho odmítl a přenechal Československu. Harrachov navrhl Miloslav Bělonožník, odborník na stavbu můstků.1,2,3
Stavbu odsouhlasila vláda ČSSR v roce 1972. V červnu 1976 vznikl projektový úkol na můstek pro lety P120 a velký můstek P90 (dnešní K185 a K125). Uvažovalo se i o Tatrách, Liberci a Špindlerově Mlýně, vyhrál severní svah Čertovy hory.1,3
Generálním dodavatelem byl Agropodnik Lomnice nad Popelkou, stavbyvedoucím Ludvík Šablatura. Projektová dokumentace měla chyby a násypy pod odrazovou hranou vyšly mnohem vyšší, než se čekalo. Horní ocelovou část věže o váze 180 tun museli zvednout kladkostrojem.1,2,3
Jako první skočil na nedokončeném můstku Jaroslav Bukvic.2
Můstek se otevřel týdnem letů. Tehdy měl K-bod 165 m. Rakušan Armin Kogler tu skočil 176 m a vyrovnal světový rekord.7,8,9
Celý areál byl hotový pro mistrovství světa v letech. Pavel Ploc tu skočil světový rekord 181 m a skončil druhý za Klausem Ostwaldem z NDR. Podle odhadů přišlo kolem 50 000 až 60 000 diváků.1,5,9,11
Architekti z libereckého sdružení SIAL Jiří Špikla, Jaromír Syrovátka, Jiří Prskavec a Jan Suchánek. Profil spočítali Švýcar Hans-Heini Gasser a Miloslav Bělonožník podle měření letových křivek v Oberstdorfu. Ocelové žluté příhradové konstrukce s tmavým dřevěným obložením patří k prvním stavbám ve stylu high-tech u nás.1,2


Skokani létali až 12 metrů nad svahem a často padali. Na mistrovství světa 1983 těžce upadli Steinar Bråten, Horst Bulau a Jens Weißflog, v roce 1985 Pavel Ploc. FIS můstek zablokovala.5,7
Přestavbu vedl Miloslav Bělonožník. K-bod se posunul na 185 metrů a přibyla protivětrná stěna. Svah byl od roku 1985 odlesněný a fouká na něj vítr.2,4,5
Josef Slavík navrhl přestavbu, při které se odrazový stůl posunul dozadu a změnil se profil dopadu, aby skokani letěli níž. Databáze skisprungschanzen.com uvádí úpravy v letech 2001 a 2013.2,4
Velké můstky dostaly osvětlení: 7 stožárů a 293 světlometů.5,6
Před mistrovstvím světa 2014 se modernizovalo zázemí a postavily se nové tribuny. Areál tehdy nesl jméno adidas arena.5


Hned při otevření 27. března 1980 skočil Rakušan Armin Kogler 176 metrů a vyrovnal tehdejší světový rekord. O tři roky později, na mistrovství světa 1983, skočil Pavel Ploc 181 metrů. Byl to světový rekord a Ploc ho skočil doma, v Harrachově. Jiný světový rekord tu už nepadl.7,9
Přes 200 metrů se tu poprvé letělo v březnu 1996. Andreas Goldberger skočil 204 metrů, první závodní skok přes dvě stě metrů vůbec. Platný rekord můstku je 214,5 metru. Skočil ho Fin Matti Hautamäki na mistrovství světa 2002 a v lednu 2008 ho vyrovnal Rakušan Thomas Morgenstern.4,5,8
Nejdál tu letěl Slovinec Jurij Tepeš v únoru 2013, 220 metrů. Při doskoku ale upadl, takže skok neplatí.7
Česká Wikipedie uvádí Morgensternův rekord v roce 2011. Výsledková listina FIS z roku 2014 ho ale vede k 18. 1. 2008.

Armin Kogler AUT · 27. 3. 1980
Pavel Ploc ČSSR · březen 1983
Ole Gunnar Fidjestøl NOR · 23. 2. 1985
Andreas Goldberger AUT · 9. 3. 1996
Adam Małysz a Janne Ahonen POL, FIN · 13. 1. 2001
Risto Jussilainen FIN · 14. 1. 2001
Matti Hautamäki FIN · 9. 3. 2002
Thomas Morgenstern AUT · 18. 1. 2008
Simon Ammann SUI · 9. 1. 2011
Jurij Tepeš SLO · 3. 2. 2013
1983
Klaus Ostwald (NDR), Pavel Ploc (ČSSR), Matti Nykänen (FIN)
1992
Noriaki Kasai (JPN), Andreas Goldberger (AUT), Roberto Cecon (ITA)
Druhý den závodu zrušil vítr. Tomáš Goder skončil čtvrtý.2,7
2002
Sven Hannawald (GER), Martin Schmitt (GER), Matti Hautamäki (FIN)
Hautamäki skočil rekord můstku 214,5 m. Poslední dva skoky druhého dne zrušilo počasí.4,8
2014
Severin Freund (GER), Anders Bardal (NOR), Peter Prevc (SLO)
O titulu rozhodla jen dvě kola v pátek 14. března. Sobotní kola zrušil nárazový vítr a 18 000 diváků čekalo do večera zbytečně. Týmovou soutěž v neděli zrušil vítr a déšť. Byl to poslední závod na mamutovi.20,29
Kromě mistrovství se na mamutovi létalo i ve Světovém poháru. Často ale závody rušil vítr, protože svah je od roku 1985 bez lesa.2,24
Nájezd nese ocelový nosník dlouhý 78,8 metru, postavený jako most. Jako jediná část stavby kopíruje svah. Skokan se po něm rozjede zhruba na 101 až 104 km/h a od hrany odráží ve výšce 4,62 metru nad doskočištěm.1,4
Když se po otevření ukázalo, že se letí moc vysoko, profil se několikrát předělával. Na začátku osmdesátých let byli skokani až 12 metrů nad svahem. Dnes se na můstcích pro lety létá zhruba deset metrů nad terénem.5,21
HS 205 nebo 210 je dnes nejmenší rozměr ze všech mamutů. Planica a Vikersund mají HS 240 a letí se na nich přes 250 metrů. Že Harrachov potřebuje prodloužit, se psalo už v roce 2016.11,21



Žlutě Harrachov, modře můstky, kde se pořád létá. Oberstdorf jsme popsali v článku o Heini-Klopfer-Skiflugschanze.21
Harrachov
Hautamäki 2002, Morgenstern 2008
Oberstdorf
Domen Prevc 2022
Vikersund
Stefan Kraft
Planica
Domen Prevc, světový rekord
K125, HS 142. Otevřeli ho v lednu 1980, necelé tři měsíce před mamutem. Rekord drží Janne Ahonen, 145,5 metru z prosince 2004. Poslední Světový pohár tu byl v prosinci 2011. Od té doby je zavřený a čeká na přestavbu na HS 162.6,7,8
K90, K70 a K40 stojí za hotelem Skicentrum. Skákalo se tu už ve dvacátých letech a v roce 1956 tu byl první můstek s umělou hmotou v Československu. V roce 2018 je provozovatel zavřel. Dobrovolníci kolem Bucharova klubu je pak s penězi ze sbírky, od svazu lyžařů, kraje a sponzorů opravili. K70 se otevřel v lednu 2020, K90 o rok později. V roce 2022 dostal K90 nový certifikát FIS do roku 2030.6,13,19,25
Dětské můstky K26, K18 a K10 na Kamlu u centra dostaly v roce 2007 umělou hmotu, osvětlení a zavlažování. V roce 2010 přibyl K5.5
Od mistrovství světa 2014 se na mamutovi neskáče. Areál několikrát změnil majitele a provozovatele, pozemky pod ním patří státu a o můstky se dlouho přeli svaz lyžařů, Bucharův klub a město.6,10,25
Po mistrovství světa se na mamutovi už nezávodilo. Velký můstek K125 je mimo provoz od roku 2011.1,4,8
Dřevěnou horní částí doskočiště propadla rolba. Opravit díru by stálo asi milion korun, k obnově závodů je ale potřeba velká rekonstrukce.10
Areál velkých můstků se dostal na seznam cenných poválečných staveb ICOMOS. Památkově chráněný není.1
Svaz lyžařů stáhl kandidaturu, protože nebylo jasné, komu areál a pozemky patří. FIS v roce 2021 přesunula mistrovství na rakouský Kulm.6,12
První etapa obnovy, lanovka k velkým můstkům, byla hotová v únoru 2025.15
Velký můstek se měl přestavět na HS162 za asi 70 milionů korun. Peníze měly dát Národní sportovní agentura, Liberecký kraj a město. Hotovo mělo být pro sezonu 2026/27.14,15
Po měsíci se stavba zastavila. Svaz lyžařů a Bucharův klub napadli převod můstků na město a soud v Semilech vydal předběžné opatření.16
Město od darovací smlouvy odstoupilo. Areál byl odpojený od elektřiny a vody a svaz a město se přou o dluhy z rozjeté stavby.17
Podle předběžné dohody areál provozuje město. Střední můstky K90, K70 a K40 jsou zatím provizorně v provozu.18,23
Přestavba velkého můstku se může obnovit nejdřív na jaře 2027 a musí ji schválit nové zastupitelstvo. Pozemky jsou pořád státní. Pro mamuta žádný konkrétní plán obnovy neexistuje.18



Pravidla pro vstup do areálu jsme na webu města ani jinde nenašli. Na mamuta se v minulosti chodilo pěšky po schodech podél nájezdu. Před cestou se zeptejte v harrachovském infocentru.
Na budově u doskočiště visí cedule Bungee zóna s celoročním provozem. U schodů stojí značka Pozor, padající lidé.


Harrachov leží v západních Krkonoších v údolí Mumlavy, v nadmořské výšce 665 metrů, na hranici s Polskem. Žije tu asi 1 360 lidí. Jméno dostal po hrabatech z Harrachu, kterým tu patřilo panství i sklárna.26
Sklárna, dnes Novosad & syn, je poprvé zmíněná v roce 1712. Má hutní halu, brusírnu a minipivovar. Psali jsme o ní v článku Sklárna Harrachov.26
Kousek proti proudu Mumlavy je Mumlavský vodopád, podle České geologické služby vysoký 9,9 metru. V bývalém dole na fluorit a baryt, který těžil do roku 1992, je hornické muzeum se štolou. Přes hranici se jezdí do polských Jakuszyc a Szklarské Poręby.26,27,28

Klikněte na fotku, otevře se ve velkém.